Zprávy a zajímavosti ze života Církve

14.7.2006, 17:27

Kniha Kněžím, přemilým synům Panny Marie

Italský kněz Don Stefano Gobbi dostal při pouti ve Fatimě v roce 1972 vnitřní inspiraci, potvrzenou vyžádaným znamením. Na přání Panny Marie se zrodilo Mariánské kněžské hnutí. Už v červenci 1973 si začal Don Gobbi zaznamenávat některé jasné a silné myšlenky, které se mu rodily v duši. Z poslušnosti k Panně Marii a ke svému duchovnímu vůdci je posbíral do písemné formy, a tak vzniklo první vydání několikastránkového sešitu. Postupně přidával další poselství až do 31. prosince 1997. Jde o tzv. formu vnitřní řeči, tedy dar, kterým Bůh – nakolik chce – dává poznání a pomoc k činu a halí se přitom do lidského způsobu myšlení a slov podle stylu a formy psaní toho, kdo přijímá poselství. Člověk se stává nástrojem Božího sdělení, i když zachovává svou svobodu, která se projevuje v aktu souhlasu k působení Ducha Svatého. „Modrá kniha“ (jak se jí také říká) se postupně stala pro mnohé kněze (a dnes už i pro laiky) nepostradatelným pomocníkem pro život v duchu zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, orientací a povzbuzením k překonání obtížných situací, aby svou osobní obětí vloženou do rukou Panny Marie napomohli připravit srdce všech „k přijetí Ježíše v blízké chvíli jeho slavného návratu“. Kniha není teologickou či mariánskou učebnicí, ani si nečiní nárok být úplnou příručkou mariánské úcty. Jsou to stránky vybrané z duchovního deníku, jehož obsah souhlasí se zjevenou pravdou a s učením církve.

Italské 23. vydání knihy v roce 1999 vyšlo s církevním schválením arcibiskupa v Pescara-Penne. Kniha je vydávána pro vnitřní potřebu Mariánského kněžského hnutí. České deváté vydání, barevná obrazová příloha.

Váz., A5, 784 stran + 8 stran obr. přílohy, dobrovolný příspěvek (výrobní náklady 248 Kč).

Kniha není volně v prodeji a nelze ji zakoupit v žádném knihkupectví. Je možno ji získat pouze na adrese Střediska MKH.

Elektronickou verzi je možno stáhnout zde

3.12.2005, 15:25

Plnomocné odpustky 8. prosince

Vatikán. O slavnosti Neposkvrněného početí P. Marie, 8. prosince, na kterou letos připadá 40. výročí zakončení II. Vatikánského koncilu, bude možné získat plnomocné odpustky. Rozhodnutí Benedikta XVI. zveřejnila Apoštolská Penitencierie.

8. prosince 1965 papež Pavel VI. slavnostně uzavřel zasedání II. Vatikánského koncilu. Po čtyřiceti letech se Benedikt XVI. rozhodl zdůraznit význam koncilu. Jak je tradicí, Papež i letos oslaví Neposkvrněné početí P. Marie při odpolední modlitbě před Mariánským sloupem na Španělském náměstí.

Dekretu Apoštolské Penitencierie o plnomocných odpustcích se zdůrazňuje také hluboká úcta papeže Montiniho k Matce Boží. Právě Pavel VI. vyhlásil P. Marii „Matkou církvi“. Plnomocné odpustky lze získat za obvyklých podmínek: tedy svátost smíření, eucharistie a modlitba na úmysl Svatého otce. K nim se připojuje požadavek zúčastnit se pobožnosti k poctě P. Marie „s myslí zcela odloučenou od jakéhokoliv hříchu“ nebo modlitba před Mariánským obrazem určeným k veřejné úctě, s připojením modlitby Otče Náš, vyznání víry a mariánských invokací.

Dekret upřesňuje, že ti, kdo nemohou splnit jmenované podmínky kvůli zdravotnímu stavu mohou získat plnomocné odpustky kdekoli právě přebývají, a to za podmínky odloučení duše od jakéhokoliv hříchu a s předsevzetím splnit jmenované podmínky, jakmile to bude možné. Také oni mají vnitřně podpořit úmysl Svatého otce, pomodlit se Otče náš, krédo a modlitbu k Neposkvrněné Panně.

Plnomocné odpustky se vztahují pouze na den 8. prosince.

3.10.2005, 15:00

Papežova úvodní slova na synodě o eucharistii

"Církev je přesvědčivá jen natolik, nakolik hlásá Krista", řekl Benedikt XVI. na začátku eucharistické synody. "Katolické učení o Eucharistii, autoritativně definované koncilem tridentským, musí církevní společenství přijímat, žít a předávat vždy novým způsobem, vhodným pro konkrétní dobu". Křesťanské obce musejí "být eucharistické, aby předávaly lidem Krista, ne jen nějaké ideje nebo hodnoty, jakkoli ušlechtilé a důležité", zdůraznil papež.

Papež znovu poukázal na dnešní tendence vytěsnit Boha z veřejného života. "Tolerance, která přijímá Boha jen jako soukromý názor, upírá mu veřejnou sféru,... není tolerance, ale pokrytectví", řekl. Tam, kde se člověk stává jediným vlastníkem světa i sebe sama, není žádná spravedlnost. V takovém světě vládne jen moc a zájmy.

Papež kritizoval Církev na Západě a charakterizoval ji "sebelítostí, konfliktem a lhostejností".

Svou řeč uzavřel nadějí, že Bůh, láska, bude nakonec triumfovat. "Zůstaneme-li s ním spojeni, poneseme ovoce - ne ocet soběstačnosti, nespokojenosti se ... stvořením, ale dobré víno Boží radosti a lásky k bližnímu".